Aktuality
Kurzy jen pro zaměstnance?
zdroj obrázku: Flickr
Doporučuji studentům všech vysokých škol již během studia absolvovat kurzy zaměřené na rozvoj osobnosti, komunikace, rétoriky, zvládání stresu a budování sebevědomí. Posledních 10 let se životní tempo zrychlilo a studenti by neměli žít s mlhavou představou „až si najdu zaměstnání".
Nácvik dovedností na kurzech mohou ihned uplatnit při:
* zkouškovém období (týká se to zejména oblasti zvládání stresu, time managementu, motivace k výkonu, umění relaxovat, pozornosti)
* zkoušce samotné (dress code, etiketa, zvládání trémy, sebevědomí, neverbální komunikace, empatie, schopnost naslouchat, správně se ptát)
* účasti na přednáškách a seminářích (schopnost se soustředit, analytické a kreativní myšlení, schopnost číst mezi řádky)
* vykonávané praxi při studiu VŠ
Uplatnění dovedností z kurzů lze okamžitě aplikovat na studia a hlavně využít pro dosahování cílů jako např. zkoušky, státnice, obhajoba závěrečné práce apod. Absolvent VŠ by tak měl být připraven do budoucího zaměstnání s tímto nácvikem z kurzů, které již absolvoval během svého studia. Tím je studentovi umožněn vlastní úsudek o tom, kde jsou studentovy možnosti, které nadále bude rozvíjet, a naopak, kde jsou studentovy hranice.
Absolvent získá kritičtější úsudek o svých dovednostech, schopnostech a vlastnostech, lépe a přesněji proto potom vybírá vhodné pracovní místo a budoucího zaměstnavatele. Z těchto důvodů vřele doporučuji studentům VŠ navštěvovat kariérní centra během studií a „nečekat na praxi" a na to „až si mě zaměstnavatel zaučí".
Zaměstnavatelé mají na současném trhu práce velký výběr zájemců o zaměstnání na jedno pracovní místo. Údaje z tiskové zprávy MPSV červenec 2014. Počet uchazečů o zaměstnání k 30. 6. 2014 537 179, počet volných pracovních míst 49 479. Na jedno volné pracovní místo připadá 11 uchazečů. Nemají tudíž čas a ani tolik finančních prostředků, aby nové zaměstnance vysílali na kurzy měkkých dovedností. Jak se praví: „Štěstí přeje připraveným."
Začněte již při studiu
Pokud má student v úmyslu řešit problém s umístěním na pracovním trhu až po skončení státní závěrečné zkoušky na VŠ, musí být připraven na možnost, že uplyne dlouhá doba, než najde skutečně vhodné zaměstnání (zhruba 1 až 2 roky).
Ano, v současnosti je možné absolvovat bezplatnou praxi ve firmách, tzv. stínování manažerů. V tomto případě je ale absolvent zatažen do již rozjetého pracovního procesu bez znalostí své vlastní profesní charakteristiky. To znamená, že je zde malá možnost se rozvíjet. Praktikant zde jen kopíruje či sleduje pracovní chování ostatních zaměstnanců firmy.
Otázkou je, jaký to bude mít užitek kromě toho, že si praxi student zapíše do svého CV?
Osobně doporučuji začít s návštěvou kurzů ve 3. ročníku studia vysoké školy. V tomto období studenty čekají první zátěžové situace (bakalářská státní zkouška). V tuto dobu studenti ví, jak jsou schopní zvládat stres a jak svůj time management.
Je vhodné navštěvovat kurzy s již vlastními prožitými zkušenostmi, aby na nich studenti mohli buď stavět, anebo své návyky měnit. Prostě analyzovat své studijní návyky, které se pak přirozeně přemění na návyky pracovní.
Může se stát, že díky absolvování kurzů student zjistí, že vysoká škola, kterou studuje, ho nenaplňuje, nebaví. To je pro studenty velmi cenná informace. V tomto případě je lepší změnit studijní obor na navazujícím magisterském studiu nebo přejít na jinou fakultu. Pokud tak student přesto neučiní, je velká pravděpodobnost, že nízká šance na uplatnění na trhu práce není dána ekonomickou či jinou krizí, nýbrž studentovým nezájmem, pasivitou o obor, který vystudoval, a nechutí nadále v něm pokračovat v profesní kariéře.
Návštěva kurzů měkkých dovedností studentům zajistí splnění cílů prvotních - dostudovat úspěšně VŠ, druhotných - najít vhodné pracovní místo. Při přijímacích pohovorech budou mít studenti nejen znalosti o problematice, ale budou zvládat také aplikaci těchto poznatků.
Na kurzech, kde se provádí i profesní testování klientů lze zjistit:
- motivaci k výkonu
- pozornost
- neverbální inteligence
- profesní zájmy
- budoucnost profesní kariéry
- osobnostní charakteristika
- profesní předpoklady
Kariérní centra na vysokých školách:
JČU Ekonomická fakulta
www.kc.ef.jcu.cz
Masarykova univerzita
www.kariera.muni.cz
Vysoká škola báňská
www.vsb.cz/kariernicentrum/
KURZ ETIKETA V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ FIREM
Umění a management společenského chování
Lektor: Mgr. Markéta H R U B Á
Termín: 25. 9. 2014
Čas: 9:00 - 16:00
Místo konání: Žižkova třída 309/12, České Budějovice
Přínosy kurzu:
Naučíte se umění vystupování a zdravé sebeprezentace. Díky osvojeným znalostem z oblasti etikety, máte možnost tyto dovednost předat svým dětem. Znalosti etikety se uplatňují v každodenním profesním, společenském i osobním životě.
Forma kurzu:
Přednášky a trénink. Osvojování znalostí pomocí nácviku, příkladů z praxe, hraní modelových situací.
Kurz určen pro:
Firmy
Program kurzu:
- JAK PROFESIONÁLNĚ VYSTUPOVAT
- první dojem & profesionální dojem
- představování a podání ruky
- společenské vystupování a umění sebeprezentace
- umění lehké konverzace tzv. small talk
- vhodné používání řeči těla
- umění mluvit - základy rétoriky
- tréma a jak ji odstranit
2. ETIKETA A SPOLEČENSKÝ PROTOKOL
- základní pravidla slušného chování
- etiketa na pracovišti
- oficiální společenská setkání, akce a účast na nich
- pozvánky a jak jim porozumět ( jak číst zkratky na pozvánkách, co znamená smart casual nebo black tie)
- komunikace po telefonu, písemná a elektronická, osobní styk a další formy komunikace
- konkrétní situace - představování, zdravení, oslovování, navazování rozhoru, vizitky, dary
- etiketa běžných každodenních činností (na ulici, ve výtahu, v autě, v restauraci nebo v divadle)
- nehody a jak je řešit
Cena kurzu:
4 900 Kč bez DPH (5 929 Kč včetně DPH)
V ceně kurzu je již zahrnuto občerstvení a studijní materiály pro účastníky kurzu.
KURZ SYNDROM VYHOŘENÍ A RELAXACE
Lektor: Mgr. Markéta H R U B Á
Termín: 24. 4. 2014
Čas: 9:00 - 16:00
Místo konání: Žižkova třída 309/12, České Budějovice
1. Popis syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření není nemoc, ale spíše psychický stavobjevující se často u lidí pracujících v profesích, které vyžadují každodenní mezilidskou komunikaci. Jde o duševní stav popisovaný jako naprosté vyčerpání, vyhasnutí. Dále jsou přítomny pocity naprosté beznaděje a bezmoci a celkově postiženému chybí radost ze života.
2. Jak se syndrom vyhoření vyvíjí
U syndromu vyhoření se jedná o dlouhodobý plynulý proces, při kterém lze popsat pět typických fází:
Fáze nadšení, kdy pracující zpočátku překypuje elánem a energií. Je ochoten pro svoji novou práci mnoho obětovat. V práci nachází uspokojení a naplnění, a proto tedy zapomíná na své koníčky a volnočasové aktivity.
Fáze stagnace, která je typická tím, že počáteční nadšení opadá a jedinec začíná zjišťovat, že ne vše je tak ideální, jak si původně myslel. V této fázi se také objevuje potřeba vykonávat voločasové aktivity.
Fáze frustrace nastává ve chvíli, kdy jedinec začne pochybovat nad smyslem své práce. Tyto pochybnosti jsou nejčastěji založeny na špatných zkušenostech s nespolupracujícím klientem nebo nadřízenými.
Fáze apatie přichází po delší době frustrace a je přirozeným východiskem z pocitu frustrace. Pracující již vykonává pouze nejnutnější povinnosti a svoje zaměstnání považuje za pouhý přísun peněz pro obživu.
Fáze vyhoření je posledním stádiem a u pracujícího jsou již viditelné příznaky syndromu vyhoření. Je to období emocionálního i tělesného vyčerpání.
3. Kdo je nejvíce ohrožen
Syndrom vyhoření může postihnout prakticky kohokoliv, kdo dlouhodobě vykonává nějakou činnost. Nemusí se jednat jen o lidi v pozici „zaměstnance". Nejvíce náchylní k pocitu vyhoření jsou však lidé pracující v tzv. pomáhajících profesích - lidé pracující s lidmi, kteří potřebují pomoc. Zvýšené riziko je u pracovníků ve zdravotnictví, učitelů, sociálních pracovníků, psychologů a podobně. Dále jsou ohroženi pracovníci komunikačních provozů (telefonní operátoři, novináři, prodavači atd.) a taktéž jedinci vykonávající nemotivující práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci.
Z osobnostního hlediska jsou ohroženi především lidé s velkými ideály a očekáváním, vrhající se do práce s velkým nadšením a odhodláním. Nevhodný je i přehnaný perfekcionismus, přecitlivělost a sklon k workoholismu.
4. Prevence syndromu vyhoření
Existuje několik zásad, které pomáhají při předcházení syndromu vyhoření. Jsou to zejména dobré mezilidské a přátelské vztahy. Neboť právě častý a kvalitní kontakt s přáteli může velmi často pomoci syndromu vyhoření zabránit. Dalším pozitivem může být zaměstnavatel, který si velice dobře uvědomuje nebezpečí syndromu vyhoření a pořádá pro své zaměstnance nejrůznější semináře a workshopy právě se zaměřením na tématiku burn out syndromu.
Důležitá je také schopnost kvalitního a častého odpočinku a umění „užívat si sám sebe".
Srdečně Vás zveme na seminář
NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE V PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU VÝROBNÍCH FIREM
Kdy: čtvrtek 6. 2. 2014
Čas trvání: 9.00 - 12.00
Kde: Žižkova třída 309/12, České Budějovice, 6. patro
Káva a občerstvení pro pozvané hosty zajištěno.
Program akce:
- Uvítání pozvaných hostů
- Přednáška: Neverbální komunikace v prostředí managementu výrobních firem
- Přestávka
- Diskuze - volný program
Přihlášení na seminář a případné dotazy Vám zodpoví:
Mgr. Markéta Hrubá tel. 605 776 343, e-mail. m.hruba@henter.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Rychlý kontakt
Žižkova 309/12
370 01, České Budějovice
IČ: 28109589 DIČ: CZ28109589
Tel: | +420 605 776 343 |
Mail: | info@henter.cz |
Web: | www.henter.cz |